Aktuality

Út, 06/07/2016 - 06:28
Britské listy ve svém internetovém vysílání uvedly v minulých dnech rozhovor mezi redaktorem Britských listů panem Kartousem a multipředsedkyní a odbornicí na cokoliv, praxí však jen letmo políbenou...
So, 05/07/2016 - 09:19
Předseda ASP ČR Martin Odehnal odeslal 3. května dopis ministryni školství, který je ke stáhnutí níže.    
So, 05/07/2016 - 08:09
MŠMT vydalo stanovisko k ZŠ praktickým od září 2016 a metodický pokyn k případům, kdy zákonný zástupce nejedná v nejlepším zájmu dítěte. Dále průvodce ředitele společným vzděláváním. Všechny...
Po, 04/04/2016 - 06:41
V sobotu 23.4.2016 se uskuteční Konference ASP ČR pod názvem "Vliv inkluze na náš vzdělávací systém". Zahájení konference v 11 hodin, po konferenci proběhne IV. Valná hromada ASP ČR (začátek ve 14.20...
So, 03/12/2016 - 20:40
České školství v posledních letech prochází neustálými turbulencemi. Ministři se od roku 2006 střídají téměř v ročních intervalech a zásobují ministerstvo různými představami, které jim...

UPOZORNĚNÍ

Vytvoření účtu a přihlášení na tomto webu slouží pouze k zapojení se do diskuse v části Forum, nejde o registraci v ASP ČR. Forum není pro běžného návštěvníka webu viditelné.

Registrace bude povolována pouze členům ASP ČR. Přihláška do ASP ČR je ke stažení na kartě Dokumenty, podepsanou přihlášku je nutno zaslat na adresu ASP ČR.

Tato webová stránka je archivována v rámci projektu Národní knihovny ČR, jako součást českého kulturního dědictví.

WebArchiv - archiv českého webu

Po IV. Valné hromadě 23.4.2016 v Pardubicích má ASP ČR nového předsedu. Všechny zástupce ASP najdete v sekci Volené orgány

Asociace speciálních pedagogů ČR

Asociace speciálních pedagogů České republiky, o.s. (dále ASP ČR) je samostatnou nezávislou profesní organizací, sdružující speciální pedagogy zabývající se speciálně pedagogickou problematikou.

Asociace byla založena v březnu 2010 poté, co se v českých speciálních školách vzedmula vlna nesouhlasu s postupem MŠMT v otázkách připravované nucené integrace (inkluze) žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Projevy nesouhlasu se začaly lavinovitě šířit po zveřejnění otevřeného dopisu dvou ředitelů speciálních škol ministryni školství koncem ledna 2010 (znění dopisu níže na této stránce).

Posláním ASP ČR je:

  1. umožňovat profesnímu sdružení speciálních pedagogů aktivní zapojení při ovlivňování politiky státu, krajů a obcí v oblasti své působnosti
  2. vyjadřovat se ke všem odborným problémům své profese, výchovy a vzdělávání
  3. podporovat a rozvíjet odborné diskuse ke všem tématům v oboru své působnosti a oborů ji ovlivňujících
  4. organizovat akce zaměřené na odborný růst svých členů v systému dalšího vzdělávání
  5. chránit profesní působení speciálních pedagogů před neodbornými vnějšími zásahy ohrožujícími kvalitu jejich činnosti
  6. chránit profesní zájmy členů zprostředkováním právní ochrany v otázkách souvisejících s výkonem povolání
  7. vyjadřovat se k odbornosti, etice a celkové profesionální úrovni speciálních pedagogů v oboru své působnosti
  8. provádět osvětovou činnost a informování veřejnosti o své činnosti
  9. získávat finanční prostředky pro podporu činnosti ASP ČR
  10. organizovat odborné semináře, vzdělávací akce a konference
  11. vydávat informační zpravodaj o činnosti ASP ČR
  12. podporovat výměny zkušeností se zahraničím v oboru působnosti

 

OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRYNI ŠKOLSTVÍ ČR ze dne 26. ledna 2010

Vážená paní ministryně,

musíme reagovat na Váš dopis ředitelům základních škol ze dne 19. ledna 2010, č.j. 1084/2010-60. Vyzýváte v něm ředitele, aby „důsledně sledovali, zda jsou do základní školy praktické zařazovány pouze děti se skutečným mentálním postižením“ a žádáte, aby „hledali cesty, jak i tyto děti přednostně vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu“. Řeč je o dětech ze sociálního prostředí, které je ve vztahu ke vzdělávání znevýhodňuje, ze sociálně vyloučených lokalit, kde jde často o děti romské.

Domníváme se, že veškeré kroky vlád ČR od jara 2008, týkající se tohoto problému, vycházejí z neznalosti reality a degradují obětavou práci pedagogů a jejich snahu tyto děti co nejlépe začlenit do společnosti. Jako lidé z praxe Vás ujišťujeme, že jsme nikdy do speciální školy nepřijímali děti proto, že byly romského původu. Přijímáme k základnímu vzdělávání děti a povolujeme přestup žákům běžných základních škol, pokud v hlavním vzdělávacím proudu vážně selhávají a mají k tomu předpoklady prokázané vyšetřením ve školském poradenském zařízení. Bez rozdílu barvy pleti, rasy nebo náboženského vyznání. O přestup žádají sami rodiče a zařazení dítěte se mnohdy důrazně sami dožadují.

Uvádí se, že hodnota IQ dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) je menší než 70. Také se uvádí, že už děti s hodnotou IQ 70 – 80 (značný podprůměr) mívají v základní škole vážné problémy. Naprosto souhlasíme s tím, že není možné, aby speciální školu pro děti s LMP potřebovalo 26 % dětí jednoho etnika, jak uvádíte, když ji potřebují cca 2 - 3% dětí z majoritní společnosti.

Chyba ale podle našeho názoru není v systému základního vzdělávání České republiky. Lidský mozek prodělává v raném dětství, od narození až do 6 let věku, bouřlivý rozvoj. V té době se formují poznávací schopnosti, analytické a logické myšlení, rozvíjí se řeč. V té době sociální prostředí formuje dítě, určuje, zda přijde do školy dostatečně rozvinuté a schopné absolvovat vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu.

Ano, míříme k tomu, že zde je nutno hledat příčinu vysokého procenta dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ve speciálních školách. Vzdělávání a rozvíjení dětí v batolecím a předškolním věku je v této sociální skupině na takové úrovni, že to později odpovídá oněm 26 % dětí zařazených do speciálních škol se vzdělávacím programem pro děti s LMP. Při nástupu do školy mají tyto děti nerozvinutou řeč, nerozumí jednoduchým úkolům, mají vady výslovnosti, nerozeznávají základní barvy a tvary, nedokážou počítat do pěti apod. Toto zpoždění rozumového vývoje už děti většinou nemají šanci během školní docházky dohnat. U těchto dětí nejde o mentální postižení vzniklé na základě organického poškození mozku, ale získané díky sociálnímu zanedbání.

Na rozdíl od ministerstva školství řešení nevidíme v násilném držení nerozvinutých dětí v hlavním vzdělávacím proudu. To zákonitě povede ke snížení nároků a celkové úrovně základního vzdělávání. Šlo by o likvidaci funkčního a celá léta budovaného školského systému, která napáchá velké škody na všech dětech. Ty průměrně a mimořádně nadané by byly ve svém rozvoji zákonitě brzděny. Ty hendikepované by byly se slávou integrovány, ale ve skutečnosti by byly v lepším případě v rámci své třídy segregovány s dalším pedagogem, byly by vyučovány redukovanému učivu a stávaly by se terčem posměchu. Děti jsou ve své bezprostřednosti velmi kruté a každému, kdo se liší, to dají najevo. Dovolujeme si vyslovit prognózu, že takový systém by byl nejpozději do 10 let shledán jako omyl a byl by v tichosti nahrazen tím, co se od roku 2010 opouštělo.

Vláda musí nalézt takové řešení, aby se menšina pozdvihla na úroveň většiny, ne naopak. Je třeba nalézt způsob, jak rozvíjet v raném věku rozumové schopnosti dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Je třeba nalézt způsob, jak přesvědčit rodiče z těchto sociálních skupin, aby se dětem věnovali, četli jim, kreslili a povídali si s nimi. Pokud rodiče pracují, aby děti posílali do mateřských škol. Je třeba nalézt způsob, jak podpořit rodiny, které se dětem v tomto smyslu věnují, aby se ostatním staly vzorem.

Je třeba změnit dlouhá léta známý a opomíjený fakt, že vzdělání je u většiny rodin v sociálně znevýhodněném prostředí na nejnižších příčkách žebříčku hodnot, že o vzdělání prostě nestojí, protože to stojí určité úsilí, disciplínu a v neposlední řadě i peníze. Je třeba konečně veřejně přiznat, že nedostatek vzdělaných mezi lidmi ze „sociálně vyloučených lokalit“ není způsoben tím, že jim to majoritní společnost neumožňuje a že mají omezen přístup k základnímu a střednímu vzdělávání, ale tím, že oni sami o vzdělání opravdu nestojí. Všichni víme, kolik takových dětí po povinné školní docházce s radostí opouští školský systém. Už celá desetiletí, co pamatujeme. Způsob obživy a života, který volí, jim zcela vyhovuje. Je třeba nalézt způsob, jak podpořit rodiny, které svým dětem chtějí dopřát vzdělání, aby se ostatním staly vzorem. V předchozích odstavcích se úmyslně nehovoří o romech. Jde o všechny rodiny, které lze označit jako sociokulturně znevýhodněné prostředí, a ty jsou zastoupeny ve všech etnických skupinách. V romské komunitě bohužel neúměrně více, což dokazuje právě 26% dětí ve speciálních školách pro děti s LMP.

Žádáme Vás, paní ministryně, abyste se zasadila o to, aby vláda, ministerstvo a další kompetentní orgány přestaly na problémy s určitými sociálními skupinami pohlížet přes brýle dovezené ze Štrasburku, a aby začaly problémy konečně řešit selským rozumem, ne od důsledků, ale od příčin.

26. ledna 2010

PaedDr. Pavel Svoboda, ředitel MŠ, ZŠ a PrŠ, Hradec Králové

PaedDr. Arnošt Vítek, ředitel ZŠ praktické, Chlumec nad Cidlinou